Na pavlači s lucernou

Po Pobřežní třídě na bývalém nábřeží Karlínského přístavu se dnes prohánějí auta právě v místě, kde kdysi kotvily lodě v bočním korytu Vltavy. Ve dvoře jednoho z původních nábřežních domů však ještě dřímá dobová atmosféra prudkého kamenného schodiště, vysokých vídeňských stropů, špaletových oken a družby, před níž není úniku – pavlačí. Tuhle dobovou atmosféru jsme promítli i do kompletní rekonstrukce jednoho z pavlačových bytů. Z původního dvoupokojového bytu bez koupelny a záchodu jsme sofistikovaným prostorovým uspořádáním vytvořili plnohodnotné bydlení se dvěma ložnicemi, koupelnou a přesto stále větším obytným prostorem, než byl ten původní. Využili jsme vyšší strop pro rozšíření konstrukčního principu pavlače až do bytu na samostatnou pracovnu na galerii. Fakticky jsme stavebními úpravami rozšířili využitelnou podlahovou plochu bytu téměř o čtvrtinu.

Současně jsme se volně inspirovali dobovým architektonickým diskursem, který se odehrával evidentně stranou pragmatických problémů architekta a stavitele domu Václava Žaloudka. Zatímco jeho dům kopíroval osvědčenou rakouskouherskou klasiku, tedy co nejlevnější bydlení pro dělnické rodiny se společným hygienickým zázemím, české architektonické špičky se paralelně trápily hledáním národního slohu a rodícími se kritickými reakcemi na roli dekorativních prvků v architektuře. Dobovými architektonickými experimenty s oblouky a zjednodušenými formami dekorací jsme se volně inspirovali pro pojetí současného interiéru. Pokrok z roku 1927 přeložený do roku 2017 s mírnou nadsázkou nezbytnou pro absorpci soudobých technologií od plynového kotle, přes oltář pro televizi, po skryté prvky online kontrolovaného vnitřního prostředí bytu. Obrazy a reprodukce dotvářejí most mezi historií bytu a současným světem.

Foto Tomáš Brabec